Jak efektivně pomáhat druhým i sobě

8 minut čtení

Zaměření na pomoc v náročné situaci či době může být jedna z konstruktivních strategií, jak se k tomuto stavět, jak redukovat pocit bezmoci nebo jiné nepříjemné pocity, které se k současné (nebo obecně jakékoli krizové) situaci mohou vázat v souvislosti s děním na Ukrajině. Na druhé straně ale hrozí, že se člověk vyčerpá, vyhoří, když se do toho bude vrhat bezhlavě. Zároveň lidé, kteří potřebují naši pomoc, tu vždy byli, jsou a budou i mimo konflikt na Ukrajině.

V současné době se v souvislosti s událostmi na Ukrajině zvedla velká vlna solidarity s lidmi v nouzi, což je dobře, ale tato situace se nevyřeší hned zítra a časem může přijít určité vystřízlivění. Jak se taky ukazuje, živelná neorganizovaná pomoc může být spíše komplikací. V ČR existují organizace, které se na pomoc při mimořádných událostech zaměřují, aktivity na pomoc lidem v důsledku událostí na Ukrajině rovněž koordinuje vláda a instituce jí přímo řízené. Je dobré si proto zjistit, jaká forma pomoci je žádoucí, a zároveň si udělat něco jako inventuru vlastních možností pomoci, která by měla být co nejrealističtější, a nepomáhat na úkor toho, že se dostanu za hranu svých možností. Přinášíme proto návrh aktivity, která může být využita v současné situaci, nebo i za jiných okolností, pokud se téma zobecní. Výsledkem bude něco, co bude mít člověk v ruce, a může to využívat jako pomůcku i později v životě při rozhodování o tom, kde, komu a s čím pomoci, nebo jak v zátěžové situaci pomoci i sobě při jejím zvládání.

Návrh aktivity: Moje mapa pomoci

Cíl aktivity: Aktivita má za cíl zmapovat si moje současné i dlouhodobé možnosti pomoci lidem v nouzi (v důsledku války na Ukrajině, nebo i obecně), mým blízkým i sám/sama sobě. Aktivita by měla být dobrovolná a nikdo by do ní neměl být nucen. Když někdo z nějakého důvodu pomáhat nechce, i to je možnost.

Pomůcky: Pracovní list rozdělený na šest stejně velkých polí s následujícím označením:

V současné situaci Dlouhodobě
Pomoc/podpora osobám ohroženým válkou (nebo jinou mimořádnou událostí, jako jsou např. záplavy, tornádo atd.)
Pomoc/podpora svých blízkých v náročné situaci
Pomoc/podpora pro sebe sama

Průběh aktivity

Úvod, 5 minut:

  • Vyučující otevře možnost pomáhat jako jednu z možností, jak reagovat na současnou situaci, nebo obecně na mimořádnou situaci. Může rozproudit takový malý brainstorming na téma, jaká pomoc pomáhá a jaká pomáhat nemusí, nebo jestli je něco, na co bychom měli myslet, když uvažujeme, že se nějakým způsobem zapojíme do dobrovolnických nebo jiných aktivit.

Samostatná práce, 15 minut:

  • Vyučující rozdá každému jeden pracovní list a zadá samostatnou práci – zamyslet se nad tím a zaznamenat si do pracovního listu, jestli a jak v současné situaci mohu pomoci lidem ohroženým válkou, jestli a jak v současné době mohu pomoci svým blízkým, kteří mohou zažívat různé nepříjemné pocity v souvislosti s aktuální situací, a jestli a jak mohou podpořit sama sebe nebo kde mohu vyhledat pomoc, pokud se necítím dobře. Pak se zamyslím nad těmito třemi oblasti v dlouhodobém horizontu.
  • Forma záznamu může být různá, starší děti si to mohou zapisovat, mladší třeba kreslit, nebo tyto způsoby kombinovat.

Diskuze o tom, jak (ne)pomáhat, 20 minut:

  • Po samostatné práci by měla následovat společná diskuze o možnostech pomoci v daných oblastech, která by měla být opět dobrovolná, a jejímž cílem by mělo být ukázat široké pole možností, jak se dá pomáhat jiným i sobě, jaké možnosti pomoci jsou v současné situaci žádoucí a jaké méně, nebo třeba kde můžeme najít pomoc a podporu pro sebe i pro druhé.
  • Možnosti pomoci nehodnotíme na škále dobré a špatné, ale právě z hlediska toho, do jaké míry daná pomoc opravdu může někomu pomoci, nebo spíše situaci komplikuje (např. v současné situaci živelné pomáhání, které komplikuje situaci na místě u Ukrajinských hranic a může nás rychle vyčerpat, nebo obecně vnucuji svoji pomoc někomu, kdo o ni nestojí).
  • Bavíme se i o možných důsledcích (např. nabídnu svůj pomoc dítěti z Ukrajiny, ale pak zjistím, že nemám dost prostoru pro sebe a svoje běžné fungování, nebo si s tím dítětem nemusím sednout).
  • Zamýšlíme se i o dlouhodobém hledisku, např. „půjdu studovat medicínu a pak pomáhat tím, že budu léčit lidi“, nebo „budu sportovat a pracovat tak na tom, ať mám dost síly na pomoc druhým, když to budou potřebovat“, nebo „přečtu si knihu o tom, jak efektivně pomáhat“, nebo „vytvořím si mapu toho, jak můžu pomáhat, a budu si ji pravidelně aktualizovat“.
  • Můžeme se věnovat i konkrétním způsobům, jak já můžu v současné situaci pomoci, i když nemám moc peněz, času nebo čehokoli (např. si odepřu kapesné a požádám rodiče, aby to věnovali do nějaké sbírky, nebo napíšu dopis dítěti z Ukrajiny, nebo mu pošlu hračku přes nějakou pomáhající organizaci atd.), jak můžu pomoct rodičům (např. nabídnu pomoc s něčím doma), a hlavně, jak v náročné situaci opečovat i sebe (omezím čas, který věnuju sledování informací o válce, budu relaxovat atd.).

Závěrečné shrnutí a reflexe, 5 minut:

  • Uzavření hodiny s tím, že by se mělo shrnout to nejdůležitější, k čemu se v průběhu aktivity dospěje. Dobré je zdůraznit, že možnosti pomáhání jsou velice pestré a nemusí jít vždycky jen o dobrovolničení nebo posílání peněz. Že se nemusíme cítit špatně a zanedbávat se, když se někdo jiný cítí špatně, protože potřebujeme mít sílu a zdroje, které nám umožní pomáhat druhým. Že organizovaná forma pomoci při mimořádné události je lepší než živelná, proto je dobré si zjistit, jaké jsou možnosti, jaké organizace už pomáhají a jak, a najít si způsob, co můžu udělat já v dané situaci, aby to bylo ku prospěchu a abychom se nevyčerpali hned na začátku. Je dobré také zmínit, že když pomáháme někomu v náročné situaci, tak pomáháme proto, že tu pomoc potřebuje, ne proto, abychom z toho něco měli, a že ani vděčnost není automatická a není dobré ji očekávat, aby člověk nebyl zklamaný.

  • V rámci reflexe je možné položit otázku, jestli měla aktivita nějaký vliv na naši představu o tom, jak lépe pomáhat při mimořádných událostech, na co při tom myslet, co brát v úvahu, nebo co naopak spíše nedělat.