Informační gramotnost je dnes důležitá stejně jako vzduch.
Je to bojová doména, přiznal plukovník Zelinka na konferenci DigiSeč

Patří mezi základní stavební kameny společnosti, shodli se nad informační gramotností novinář Jaroslav Spurný z Respektu a plukovník Ivo Zelinka, velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR. Zatímco podle žurnalisty dnes již nelze mnohdy informace ověřovat z více zdrojů, bývalý výsadkář na učitelské konferenci DigiSeč varoval před mediální negramotností.

I letošní začátek listopadu patřil vzdělávací konferenci DigiSeč pro učitele, kterou organizoval Národní pedagogický institut ČR. Jedenáctý ročník akce nesl podtitul Digitální technologie ve výuce – praktické využití ve školách, jeho začátek byl ale v duchu dezinformací a boje s nimi.

Jako první vystoupil investigativní žurnalista Jaroslav Spurný, držitel Novinářské ceny a Ceny Ferdinanda Peroutky z roku 2011. „Dezinformace jsou pro mě coby investigativního novináře denním chlebem. Prohrabávám se spoustou lží, dezinformací a musím v nich najít pravdu, abych mohl informace interpretovat,“ představil se Spurný. Uvedl také, že pohled na dezinformace je dnes dvojsečný. Na jednu stranu jsou podle něj podceňované, na druhou pak přeceňované. „Neexistuje žádná právní definice tohoto termínu, ani právníci si s tím mnohdy neví rady,“ zmínil.

V rámci svého vystoupení v plenární části konference poukázal na skutečnost, že záleží primárně na našem přístupu vůči lživým příspěvkům. Lidé by měli vždy zjišťovat, kdo je původcem informace, a zdali nejde o anonymní zdroj. „Často přijímáme informace, které jsou pravdivé jen z půlky. Vyhovují našemu vidění světa, takže se nám líbí a necháváme se dezinformacemi vtáhnout. Místo toho, abychom s nimi pracovali a ověřovali je, tak se jimi necháváme pohltit,“ mrzí Spurného.

Byť v začátku přednášky poukázal na novinářské pravidlo ověřování informací ze tří zdrojů, přiznal, že v rychle se vyvíjejícím světě mnohdy nelze ověřovat z tolika zdrojů. A v případě války jsou novináři mnohdy odkázáni na jediný zdroj informací, který ve většině případů pochází z jedné či druhé strany barikády.
 

Musíme jít cestou Finska, věří Zelinka

K ověřování informací vybízel i plukovník Zelinka. Bývalý výsadkář do jara zastával pozici mluvčího armády, od června pak zaujal místo velitele Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR a vede vojáky, kteří ověřují vojenské informace a vyhodnocují jejich důvěryhodnost a bezpečnostní riziko pro Českou republiku.

Učitelům a ředitelům škol představil metodu, jak ověřují zprávy s kolegy a přiznal, že jde o systém, který vyvinuli britští vojenští zpravodajci během druhé světové války. „Po čase systém převzaly všechny západní státy a některé východní,“ zmínil Zelinka s tím, že se danou metodikou řídí i ve svém osobním životě. Řekl, že klíčovou vlastností pro vojenské zpravodajce musí být mimo jiné přiznat si, že o něčem ještě nemají dostatek informací a mají takzvaná bílá místa. „Problém je, že média často chtějí podávat příběh od A do Z, přestože ještě dostatek informací nemají,“ což ukázal na později vyvrácené zprávě o bombardování nemocnice pumami v Pásmu Gazy. Podle něj pak může docházet k šíření zavádějících informací.

Zelinka zavzpomínal i na své studijní roky na gymnáziu. „Když se něco dělo ve společnosti, často jsme to řešili i o přestávkách a chtěl jsem se o tom dozvědět více i v hodinách. Přenášejte aktuální témata do hodin. Kdybych vyučoval dějepis, tak bych žákům například vysvětlil, že konflikt nezačal včera. V ZSV zase můžete učit práci s informacemi,“ dával praktické tipy kantorům Zelinka.

Připustil sice, že učitelé jsou v této situaci na tenkém ledě a vzpomněl případu učitelky souzené za šíření dezinformací o konfliktu na Ukrajině. „Lživě podávala informace s cílem, aby se děti přidaly na ruskou stranu asi. Pokud bude mít ale vyučující otevřenou hlavu a dokáže přednést veškeré aspekty nebo informace o konfliktu, tak to za risk stojí,“ věří s tím, že je to součástí učitelské profese.

„Informační gramotnost je branná výchova 21. století. Informační a kybernetická doména je dnes vnímána stejně vážně jako moře, vzduch nebo pevnina. Je to bojová doména. Je zásadní, aby naše společnost byla vzdělaná v zacházení s informacemi a informačními zdroji. S tím se společnost nerodí, ale musí se jí to postupně vštípit,“ uvědomuje si plukovník.

Uvedl také příklad Finska, které po ruské anexi Krymu v roce 2014 začalo mediálně vzdělávat svoji společnost. „Vycházelo to ze škol. Finové si uvědomovali, že jsou první na ráně od Ruska a že jejich společnost na to není připravena. Začali na tom pracovat a dneska Finsko platí za společnost s největší odolností vůči dezinformacím a nepřátelským narativům,“ popsal.

Posilujme digitální kompetence

Podle Daniely Růžičkové z NPI je jednou z digitálních kompetencí schopnost analyzovat data a informace, což lidem pomáhá efektivně čelit dezinformacím. „Technologie prorážejí do různých oblastí života, někdy nám i škodí. Je proto potřeba zabývat se technologiemi a vést žáky a učitele k tomu, aby přemýšleli nad tím, jak a k čemu je využívat.“ Digitální kompetence nejen v pedagogické praxi mají své standardy, tzv. rámec digitálních kompetencí DigComp, který byl v roce 2022 aktualizován. Důvodem pro jeho aktualizaci je rozvoj technologií a s tím související příležitost, např. umělá inteligence, ale i hrozby, jako dezinformace nebo obavy o životní prostředí.

Na většinu témat reaguje NPI nabídkou konzultací a vzdělávání pro pedagogické pracovníky.

Po úvodní plenární části pokračovala dvoudenní letošní konference DigiSeč, pořádaná Národním pedagogickým institutem (NPI), tematickými workshopy na digitální technologie a rozvíjení digitálních kompetencí.

Připravil: Tomáš Matoušek

Nabídka kurzů a podpory: https://revize.edu.cz/nabidka-podpory-a-kurzu